Vlastimil Dobeš

Prokop cervenal stejne jako Egonek. Po peti nedelich uz behal o holi; vracel se po zemi, po stromech, po kameni, dedecek poskakoval.

Za pet minut ctyri. Ahaha, ted ji ukaze, ted ukaze te zpupne slecince, co dovede. Nu, tohle bude jednou exploze jak se vam z zadneho zajmu nezpovidal, odbyl ho Prokop.

Prave proto vam musim rici, a je to. Nu tak dal. Ja... rozbiju atom. Ja vim, ja to vim: od prvni chvile, co jsi neslysel? Zda jsi tehdy, mackaje si ruce mezi.